Děkovná ... všem pohledům tam i zpátky a dopředu - Diskuze a zkušenosti

Držíš mě ve svých houpacích sítích a Tvá koruna nádherně září.Listoví ševelí, jako kapesník na tváři, když zavadí o všechny slzy bolesti.A cítím Tvou nejsilnější větev.I když už jsi v dálce, stále Tě vidím. A vysílám pátrací šíp, protože necháváš veliké stopy v Srdci a okolí. A to nelze ignorovat, i kdybys chtěl.Tak, jak to umí jen Tvoje tvář, se mi schovívavě směješ - prý v dálce, když je to tak blízko.No jen se mě pozeptej, kolik ušly moje nohy. Ještě málo.Stejně na mě shlížíš, i když jsi říkal, že se možná zapomenu dívat.Ale v houpacích sítích se jenom nespí.Nezdržuju Tě?Už zase se směješ, jako táta malé holčičce, jako starší bratr sestře.Jak bych mohla, když pohyb rozproudí mízu stromoví.A Ty už jsi stejně jinde.Teď už mám vlastní sítě, na které s Láskou shlížím, jak jsi mě to naučil.A vůbec nejsou zapletené.I když mě neslyšíš děkovat, jednou mě pohoupeš až do nebe, jestli najdu Tvoje kořeny.A já budu houpat své...