Francois Villon - Milujte tolik,kolik chcete - Diskuze a zkušenosti

ave » Siraels Balada,kterou Villon napsal na námět vévody Orleánského.

Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheń zuby drkotám,
dlím v cizotě,kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu,zimnici přec mám.
Nahý jak červ,oděn jak prelát sám,
směji se v pláči,doufám v zoufání,
mně lékem je,co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat,každým odmítán.

Jen to mi nesporné,kde plno stínů,
kde svěží den,tam cestu sotva znám,
kde průzračnost,tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje čím dál smolněj hrám.
Dím dobrý večer jitro-li se skví,
když ležím naznak,strach mám z padání,
bohatství čekám,ničí nejsem pán,
mám vše co chci,nic na čem srdce lpí,
srdečně přijat,každým odmítán.

K věcem jichž neznám horoucně se vinu,
ženu se k cíli,jehož nežádám,
kdo ke mne vlídný,tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu,tomu lhářů lám,
můj druh je ten kdo vemluví mně klam
a labut´ černá je jak havran dí,
v tom spojence zřím,kdo mi ublíží,
mně jedno jsem-li šalbě vepsí dán,
mám v mysli vše jen ne to nejbližší,
srdečně přijat,každým odmítán.

Ó kníže,každý kdo mne zná,necht´ví,
nic neznám,ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický,jsem zastánce všech stran.
Co chci?Být z těch zas, plat co bráti smí.
Srdečně přijat,každým odmítán.

Siraels » ave Villona zbožňuji a stejně tak prokleté básníky- Baudelaira,Rimbauda a Verlaina. Byli to velké osobnosti,sice ve své době nepochopení,vymykali se "tradiční puritánské morálce" své doby. Baudelairovo dílo bylo zakázáno,Villon musel odejít do vyhnanství...

Balada přísloví -Francois Villon

Tak lehneš,jak si usteleš,
tak s džbánkem chodíš,až má střepy,
tak vybíráš,až přebereš,
tak sklidí,jak kdo uměl seti.
Tak Boha ctí,až církev světí,
tak vtipkuje,až smích ho přejde,
tak kope hrob,až sám v něm dřepí,
tak ´dábla zveš,až k tobě vejde.

Tak hřeješ kov,až přehřeješ,
tak kuješ kov,až se ti štěpí,
tak slibuješ,jak chybuješ,
jak voláš v les,tak ozve se ti.
Tak pěkně pěj,až ptáček sletí,
tak z mysli vše,jak z očí sejde,
tak hráš si s blátem,až se lepí,
tak ďábla zveš,až k tobě vejde.

Tak čertu služ,až k čertu jdeš,
tak přibarvuj,jak kdo je slepý,
tak dlouho lžeš,až věříš v lež,
tak mluv,jak zobák naroste ti.
Tak jak pán hraje,musíš pěti,
tak jde i vůl,jak stádo přejde,
tak zvučné,prázné,jak jsou sklepy.
Tak ďábla zveš,až k tobě vejde.

Tak řečníš,že se mluvkou zveš,
tak člověk ctný,jak šat má lepý,
tak mnoho jíš,až dávit chceš,
tak jak dva rvou se,výská třetí,
tak dobře maž,jak chtěl bys jeti,
tak váháš,až ti kolo nejede,
tak špatný jsi,jak praví klepy,
tak ďábla zveš,až k tobě vejde.

Tak plíš pytel,až se třepí,
tak seješ svár,až hněv ti vzejde,
tak hlídáš sad,až shnijí štěpy,
tak ďábla zveš,až k tobě vejde..

ave » Siraels To je pravda,Verlaine pro Rimbauda dokonce opustil ženu a narozené dítě a toulal se s ním.Také ho později v hádce postřelil.Ale snad proto,že neprožili život v "tradiční morálce" dokázali dát svým veršům tolik pocitů.Třeba Baudelaire,jehož osudem se stala mulatka Jeanne.Například jeho Podzimní zpěv.

Už brzy nastanou nám večery jak moře,
buď zbohem paprsku,těch příliš krátkých let!
Už slyším,kterak zní na vydlážděném dvoře
pád polen s duněním,jež nepřestává znět.

Má bytost děsí se dnů,které jsou tak vleklé,
kdy v mrazu u okna tě znudí každá věc.
Jak slunce v polárním a nekonečném pekle,
mé srdce promění se v rudý ledovec.

Pád dříví neustal,mráz po těle mi běží.
I stavba popravišť je menším tyranem.
Můj duch má horečku a podobá se věži,
již ztekli velikým a pádným beranem.

Mám dojem,jako bych byl býval právě slyšel
údery do rakve, již nesou ze schodů...
Proč?Léto minulo a podzim právě přišel!
Ten hluk je záhadný jak smutek odchodu.

Siraels » ave Rimbaud byl taky dobrej,neboť byl označován jako "zázračné dítě"-veškeré svoje dílo vytvořil do 20 let a pak už nic. "Opilý koráb" je fantastická sbírka.

ave » Siraels Potom cestoval po celém světě jako cirkusák,voják a já nevím co ještě a po několika letech těžkého života se vrátil do francie a zemřel na rakovinu.Vlastně myslím,že přestal psát po tom rozchodu s Verleinem který byl odsouzen na dva roky do vězení.No,ale i tak krátký čas,který psal stál za to.Vlastně stál u začátků moderního básnictví.
A co naši básníci,třeba Mahen?

Tu píseń horoucí-ó slyš ji slyš!
Ji zpívá potápěč nad hloubkou nachýlen.
Spí poklady u lesů z korálů
a čekají,kdy boží spatří den.

Tu píseń mučivou-ó slyš ji slyš!
Ji zpívá potápěč nad hroby temnotám:
Bud s klidem tu,kdos nikam nedoplul,
vždyt´plujem všichni,nevědouce kam!

Ó slyš tu píseň,přece tolik dojala ,
a tolik roztesknila,příliš pravdivá!
Mír budiž s tím kdo o pokladech sní,
klid budiž s tím,kdo v hrob se podívá!

Můj potápěči,jedno zbylo však:
Květ ráje roste až u sama dna.
Dnes urvi jej a přines na světlo,
by ztichla bolest touhy záhadná!

Siraels » ave Určitě,líbí se mi Seifert,Vrchlický,Borovský a Gellner. Nejsou špatní "Buřiči"....