Rozhovor v tichu - Diskuze a zkušenosti

Ještě mi zbývájen srovnat dluh a jít.V šatně vzít kabát,vždyť oba chcem mít klid.Jen vrchnímu se zdáme trochu nevyrovnaní,když oběma nám popel padá přímo do dlaní.Možná jsme k smíchutěm dvěma vedle nás.V tom prázdném tichujenom stěží tlumím hlas.A ty jen kroutíš hlavou,kterou skrýváš do dlaní.Těm dvěma za školou jsme k zasmání.Musím jít,stejně musíš jít i ty.Kde mám vzítprázdné bílé sešity,kde mám vzítjeden bílý nepopsaný čistý list?Kolem násvoní káva a v ní rum,tady čas,není dúvod k malérúm,prosím vás,pane vrchní,musím jít,zaplatím.Jsme nad propastía oba chceme pád,jen rány bez náplastí chceme rozdávat.Jen já tu jsem,jen má je pravda,múj je celý svět,chci vědět,kdo nás naučil tu snúšku prázdných vět.Co dřív se zdálo tak jasné,jako denleží nám přes cestu jak vyvrácený kmen.Jsme žárlivý a podráždění,umíme i lhát,zřejmě tedynení o co stát.