Za bernou minci vzaldvakrát v rucepřehozenouaniž by si přálco pustí, ale nedávášel a sehnul hřbetpro blýskavou...Proklál srdce rekůchladným kordem mociv krvi bratrů kalenýmpod příkazem nocico seká, ale nepřetnešel a sehnul hřbetpro krále...Nepoznanou cestouklaněli se před nímavšak jeho dušismutek zkázy věznízahalen slzamišel a sehnul hřbetpro pokoru...Potom dával ze svéhoostré meče ohýbalstíral chřípí konív bojiznavené na smrt ovívalšel a sehnul hřbetpro odpuštění...Prohlédl do skrýší Srdcerád nechal se jimi vésta Holubice Míru náhlezvířila prach jeho cestklikatýchšel a sehnul hřbetpro pírko...a když se narovnalhleděl do očíLásce
medulka
Slzy duše vložily do srdce pokoru pohled nejen vpřed i do stran a nahoru tam k vrcholkům co dosaženy mohou být jen velké srdce plné lásky je třeba mít
a on to pochopil objal celý ten cit sám sobě uvěřil zpříma může teď jít.