Věř mi

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

20.11.2009 - 19:30

medulka

Věř mi

Možná bych zvládlazase srdceto svojepevně zabalitslyšet ten tlukota přestoho nezájmem zavalitale už nechcijen jemně ho hladímty křečemě k slzám až svádía přestoz nich nemám strachnechám je třpytitna tvářích, na řasáchjsou napůl slanéa také sladké zároveňněkdy jak déšťjindy jak velká povodeňtak i tyuvolni to velké napětía podej seemocím, i svému dojetía napij sesvojí vlastní nadějea věř miona tam na dně srdcevždycky byla, jepro nás............ :62:

Řazení:

22.11.2009 - 10:11 | Filtr

Rotan

Nebal své krásy srdce do chmur a letargie
vždyť dmoucí hruď je víc,než stereotypu parodie
V slzách nepřebíráš Popelčin úděl večerní
máš úsměv,co oblohu jasní a ne jí začerní
Naději nehledáš v korunách půlnočních stromů
vždy jsi jí měla schovanou na dně žulových lomů
Emoce nesvazuji s korodovanými oky řetězů
vysadím mladé stromy na místě ztrouchnivělých pařezů

pro nás............

:67: