pro milé básníky - Diskuze a zkušenosti

buba Zakázané ovoce okusiti chtěly,
ona a on,
v jedno spojení uvěznil je strom.
Navždy je větve ve své moci drží,
propleteni,jako pevné sítě,
jedinou nadějí,zůstalo jim dítě.
Sic při jeho početí,
propadli se v prokletí.
Pevné jsou kořeny,
pod nimi životní lásky prameny.
Dítě lezouc po zemi,
hladí své rodné kořeny,
a v paměti vždy bude mít,
že,i strom chce v lásce žít.
Strom ukrývá lásky duše,
i když vypadá moc suše,
větve objímající jsou paže,
kmen dvě těla k sobě váže,
kůra citlivá i zranitelná,
pokorně i vzdorovitě,
rány,šrámy přijímá,
jako touha ohnivá.

kapustnica » buba
krasa... pismenka hladi bolavou dusi, srdce zajasalo...

akčive12 » buba Dítě dává naději....
Co by dítě bez lásky rodičů dělalo...
smutnilo by a hodně stále plakalo...
Až se k nim dítě doplazí,
ručičkama je pohladí,
zruší se jejich prokletí.
Ona a on se v lidé opět promění.
Dítě dává naději....