Řekls, že neznášta správná slovařekls, že umíš mnějen obejmout tisíckrát znovařekls, že jsi jenklaun co má divný botydirigent, co mu vítrsebral všecky notyže můžeš se jen smáta doufat, když mi utřeš slzyže přestanu si zoufata že to bude brzyřekls mi tišeže co se píšejsou jenom větyže moudrost přijde s létyŘíkáš mi pokaždékdyž opouští mně můzyže odeženeš rádvšechny ty moje hrůzyŘekls mi tajněbez zbytečných gestže odměna je stejnájako vlastní trestže smím být smutnáa každý den zasže smutek chutnákdyž mám na něj časŘekls mi všechno a zároveň nica teď ti já chcico budeš přát si říct...Až budu plakattiše se smějmým malým kouzlům zas křídla dejkdyž miluji, tak neopouštějkdyž miluji, tak neopouštějkdyž miluji, tak neopouštějkdyž miluji, tak neopouštěj