Když jsme měli před léty v rámci "povinné četby" na střední škole volit četbu konce 19.a poč.20 stol.,většina si vybrala "prokleté básníky" (Baudelaire,Rimbaud,Verlaine) - ve své době zneuznalé,společensky vyvržené a nepochopené bohémy, odmítající puritánskou společnost,měšťanskou morálku a pokrytectví.Jejich veřše jsou "nekonvenční" a "svobodné". Obdivujete někdo tyto "poety"?
ave
Já je miluju "CO JEDNOU ŘEKNU ČERVŮM,KTEŘÍ HLUŠÍ ¨LÍBAT NÁS BUDOU KUSADLY?ŽE TVÁŘ A PODSTATU SVÝCH LÁSEK CHOVÁM V DUŠI.I KDYŽ SE BĚDNĚ ROZPADLY." /Baudelaire/ Dokonce i jedna žena mezi zakázané básníky patřila.M.D.Valmorová
Siraels
» ave
Ok. Valmorová nebyla sice tak věhlasné známá jako např. Baudelaire,Rimbaud nebo Verlaine,ale každopádně byla skvělá pisatelka poezie. např.její "Večerní sbohem"
ave
» Siraels
E.A.Poe k nim podle mého názoru patří také jak poezií tak životem.Jeho Bludná planeta,je tak silná,že ji málem celou znám Ale próza mne už tak nebere
ave
» Siraels
No nevím "jak to hodit" Napádá mne nyní z té Valmorové jeden verš asi byl na začátku-už jsem to četla dávno.
"A je-li nutno kus rozumu ztratit rázem, když chceme větru slov své myšlenky dát. Pak kdo dá tajemství je něžný spíš, než blázen. Je možno zpívajícím ptákem pohrdat?"
Myslím,že byla k prokletým básníkům řazena spíš pro svůj život,dítě za svobodna v té době/a ještě jí zemřelo/Také i když se později vdala tak opěvovala ve verších svou první lásku.A někdy si dovolila i odhalovat bídu chudých.I když její verše jsou plné lásky a něhy to se prostě ženě odpustit nedalo