Na rohu ulicena věži staré hodiny.Dole u radnicetři oběšené stíny.Andělé plakalipro lidskou pýchu.A nebe vyrudlosnad studem z našich hříchů.A vzadu dívka s bílou růží.Davem lehce propluje.Pro slzy rozeznáš ji stěží.Znáš ji. To krásná Naděje.Pole u vesnicebílými květy svítí.Vojenské praporcepřinesly krupobití.Zhnusené nebepokrylo se mraky.Krev navždy zbarvilabílé vlčí máky.A vzadu dívka s bílou růží.Vojskem lehce propluje.Pro slzy rozeznáš ji stěží.Znáš ji. To lidská Naděje.