Na vrcholku černých skalbílým šatem vítr vál.Nad hlavou ztemnělé mrakypod nohama dravé ptáky.Duše zpívá píseň tesknouoči blankytem se lesknou.Divná slova, divný zpěv,v žilách tuhne strachy krevVítr vane, šat se chvějesmrtka s kosou jen se smějeřka: "Mimořádná prémie?"Ne, to děvče nežije..Bosou nohou šlépěj vznikádo té skály slova říká.Vzpomíná a zavře očisvět se zbláznil, proč se točí?"Sbohem." řekla dívka v pláčike štěstí prý málo stačí.Zemřela v náručí skályvydechla a flétny hrály.pak se z dálky ozval hlas..."V měsíci třpytučerná růže v skrytuutéci chtělakdyby odletělaNezemřela by.."A v téhleté chvíliach živůtek milýDostala RavenaAč dechu zbavenazpátky...Rozhlédla se dravčím zrakemz člověka se stala ptákemroztáhla svá křídla temnáVzlétla, čistá, krásná, jemná...jen z dálky byly slyšet hlasy vran...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
buba
Vau,opravdu krása. Sypeš Ty verše, jako znovuzrozená, narostly křídla,kde byla ramena, ať si vrány krákají, tvá mocná křídla,velkou silou, na pozdrav nám mávají... až dotknou se paprsku slunce, promění se zas na jemné ruce, a pevně stisknou tlukot srdce..