Noční splíny matné stíny z očí proud slz se řine je pryč odešel k té jiné u řeky pokleká její hlubina ji zprvu leká něco ji nutí udělat krok zčeřit řeky klidný tok okamžik a zmáčená se škrábe na břeh teď musí chytit druhý dech i ji přece nový život čeká pod ní dál líně plyne řeka...