...ta růže...ach...její vůně, dokonalost sama...uhrančivá záře a slza na řasáchkdyž dáváš ji ženě, vidíš, jak je ráda?...ta růže...aujejí trny bolí,když o ruku zavadíša krev stéká, je jako její barvapřesto slzu štěstí v jejím oku uvidíš......ta růže..ó můj Božejako ona být...před světem obrnit se a její trny míta pak tak smyslná a krásná být...jako je ta růže.....krásná, krásná, rudá růže......krásná růže...
Renor
» miluška medvídková
...trnitá růže... bolí, když do srdce trnem proniká a malá kapka krve, jež součástí se stala tvojí kůže pomalinku, uniká...
...je pryč, jen malý plátek okvětní ulpěl na tvé dlani jak uchovat ho, jak mohl by se stát plátkem pamětním... snad uchovat ho v vzpomínkách na ni... na tu růži... na její vůni... na ten plátek okvětní, jež ulpěl na tvé dlani...