Fotka pro básníky - Diskuze a zkušenosti

velekněžka Tiše jsem klesla k zemi,zmatená,
rozervaná Tebou spálená.

Proč jen jsi mě nechal dlouze snít,
pak odehnals mě,
vzal mi můj klid.

Píseň co zněla v srdci mém,
zmlkla v půli přervaná,
zbyla jen po ní stopa pálčivá
a nedohraná.

Počítám lístky zvadlých růží,
pravdu v nich,ale nenajdu,
zranils mi srdce, vyrval duši
a odešels bez zájmu.

Stanu se bludičkou toulavou,
noc mi bude dnem,
kéž by to pravda nebyla,
jen ošklivý,tklivý sen.