Už jeřabiny dozrávajív krajině útěšného ptaní,nalézám své játam, kde obzor navždy spojíse s oblohou,jak jedno tělo se mi zdá.Běžím se srdcem otevřenýmjak ve svých snechuž letím, nevím kamsvět podemnou, sen na křídlech.Dáváš mi sílu, krajino má,krajino zvrásněná.Slyšíš mne? Mé nářky? Můj vzdech?Tvé mlčení je pravdivé.Tvé mlčení je odpověď.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)