Tiché kroky plynoucí v šepotu nocik přemýšlení zvouProč vidím všude kam se podívámtvář jen a jen tvouVidím jí ve světle a stínupouliční lampyVidím jí ve věžičkách stověžaté Prahya především KampyVidím jí v řádcích dávných příběhůPotulného rytířeVidím jí ve snech co dostanou tědo stavu beztížeVidím jí ve svém občasném mlčeníkterým řeknu beze slov všeVidím jí v ptačím hlasitém křikukdyž hádají se vrány dvěVidím jí v lusku do kteréhokuličky hrachu nevrátíšVidím jí v bezelstném pohledu figurkykteré její osud nezvrátíšMožná za to může podmanivý svitdnešního úplňku měsíceMožná za to může ta představaže jí chci vidět stále nejvíceTvou tvář.....
medulka
Tu tvář vidíš před sebou ten jeden pár očí jen natáhnout ruku a obejmout, stočit do náručí celé tělo i srdce a nechat hřát na té tváři své ruce ......a zavřít oči.