Hodina duchů se blíží.Slyším kroky,jak se za mnou plíží.Zimnice strachusvázala mé nohy...Nemohu utéci,tisknu se, nedýchám,stáhnul se mně hrůzou krk.Pod pouliční lampou tma,vidím se v zrcadlevýkladní skříně.Mé rozšířené zorničkyustrašeně těkají,čekají nočního chodce,vybičované smyslydivoce na poplach bubnují.Říkám si, to bude dobré,zachovej klid,místo toho mám strach,nejde ho zastavit.Pozdní kroky mě tentokrát minuly,noční můry se nade mnou smilovaly.