Možná se obyčejné zdálozamračené deštivé ránokdy slzy slunceulpěly na mých vlasechkdy kapky v loužíchsčítaly minuty v časecha jáv očích jiskry očekávánípak šlabez malého kousku zaváhánípo cestěz dětství tolik už poznanéna místov srdci tak pečlivě hlídanékus dušena dlaň vlhkou jsem položilačást srdceco jindy silně bych obalilajá svléklaa nechala nahotě napospastiše mu šeptlaneboj...teď neměj vůbec strachjen bij....................
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele baralinka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
..jen bij..a já budu skákat přes kaluže...
medulka
» baralinka
Buch buch a ladně skáče jedna víla buch buch a v těch kalužích pak sbírá svůj odraz vidí tam svoje oči jak září buch buch a úsměv usadí se v tvářích.