Na mořském dně figurka v hmyzím převlekuse zatajeným dechem jí hladím v poklekuBezmála pramálo se čemukoli známému podobákdyž hladím ji jen jeden symbol mě napadáDává mi bez dechu ji potichu hladit dálkdo by se té krásy v ruce čehokoli bálZasněně hledí mi do mých otevřených očíkolem nás hejna dravých ryb se ve víru točíDo rukou něžně avšak pevně beru tu nadějik loďce na hladině a nové cestě beru jí radějiAž bude čas napneme spolu plachty a vyplujeme vpředk obzoru kde nečeká nás již žádný se skalisky střet