Šedivé mraky vytáhly do boje.Však netuší jaký jsem soupeř!Jdu krůček po krůčkuvydobít tuhle naší cestičku...Život se vzepřel, ale já mu rozumím.Až bude po boji,šťastni zas spolu dámemrakům vale!Slibuju, že rvát se budutuhle bitvu máte prohranoubyť prohnanou.Tak Slunce, kde jsi?
Renor
...slunce schovalo se za mraky ale je pořád tady... možná vzbudilo touhu,taky rozpaky... proč vlastně otočilo se k nám svými zády...?
...snad chtělo přednost zimě dát možná toužilo, aby z oblak sypal se sníh nám nezbývá než k odpočinku mu přát a tužba po něm, aby nevyvolala v nikom hřích ...ani ty rozpaky...
už zase ocelová žena
» Renor
Děkuju,Renor, vím, že je jen schované, asi si musí odpočinout a dát šanci opozici . Ale vyjde, vím, jen musím čekat, ne však se založenýma rukama a spát zimním spánkem...