Vibrace třesoucích se vláken příslibůkdyž rozezní se bubny.Jemně, neslyšnětebou protékáa burácí...Ozvěny v šustění plačtivých pohledůkdyž z jablek zbyly jen ohryzkytak příliš brzyse rty dotkly hrnku...Ve stopách času, který nikdy nenastal,rozeznáváš zrnka, která nechtějí být tříděnaa nad hlavami kroužímilostní motýlispadlíz nebe...blouzníš...
tronco
Jak moci přemoci, vždyť vzal jsem si to jedné noci. sám si to uvalím, teď tomu nerozumím? A co chtít,jen bdít,či snít? Vždyť každý den je jen sen... děkuji Vám motýlci...