hrozně to fouká, přívaly duní tak jako v hrudi, překrásné buch buch..cítíš ten vzduch?v nádechu, výdechuožívá ducha v podzimní harmoniis vůní jablečnouzbarvené listí krásou jedinečnoupomalu uzávírá se roční kruha jak bude dál, ví jenom bůh stromy si šeptajíjeden druhémuv korunách padají ve větru klesajíživotní mízu svou ukryjí potajís důvěrou k přírodě v jaro zas doufajía podzimní se směje krajiny duchfouká si do rytmu tak jako tvoje hruď, pořád jí slyším buch buch ..buch buchvoní po Tobě, jak podzimní vzduch...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)