Já nesmím se k někomu přimknout, protože potřebuji pocit lásky a objetí,nesmím se přimknout k netvoru, co jen zřídka vzbuzuje známky dojetí.Musím vytrvat a počkat na někoho, kdo hoden mi je,někdo, kdo polibky čistými tělo mé omyje.Přiznávám, vzpomínám na Tebe, na jeden večer,byl jsi ztělesněním vášně, které dokázalo by mé tělo dohnat až na popel..Ale to není všechno, láska a vztah i o něčem jiném než o vášni je,běž už, Vxxxxxx, z mé mysli pryč, já už nechci v mysli být, na Tě vzpomínaje…Dal jsi mi velkou lekci, já snad se z té lekce poučila,a mé nitro snad zas z něčeho osvobodila.Věřím, že i já Tobě něco dala, ale už je čas!!! Už stačí!!!Přestaň táhnout mé myšlenky k Tobě!!Najdi si jinou „oběť“, která snad nebude Tvých lekcí potřebovat..Budem třeba oba šťastni, ale každý s někým jiným.Spolu bychom se zabili……………………
player
No jo.A tak to jde na tom světě pořád dokola. Vše se od nepaměti odvíjí od té "nízké pudové zábavy chudých",která však udává běh dějin a bez níž by náš život byl stejně mdlý,jako kdybychom byli slepí,neviděli hvězdy,nevnímali hudbu a tak.
player
» Jan1na
Když jednou zrána zavítal jsi sem a popřál jsi mi dobrou noc a den Já netušila ani trošku jen Jak budu ráda vypadneš-li ven.
Těm tvejm slibům tady dávno nikdo stejně nevěří Tvý řeči jsou až tuze medový Tak zabal si svůj párek švestek,padej ze dveří Než zleje tě proud vody ledový!