Noční motýl Na stole stojí lampa rozsvícená, plamínek malý tušení nemá, že život cenný uhasíná, když půlnoc začíná. Měl čistý svědomí a podivný cíl, nikomu nepoví, o čem to snil, nikdo se nedoví, co vlastně ctil noční motýl. Ten malý plamínek a na lampě kříž, co vidí motýlek a láká ho blíž, tak málo vzpomínek a na duši tíž, "Nevíš, že uhoříš?" Kdo vzal mu radost, když tak málo žil, kdo nedal milost a kdo odsoudil, kdo neměl lítost, kdo nepochopil, kdo křídla upálil. Mám křídla motýlí, půjčená na chvíli, teď s tváří kamennou jen kroužím nad tebou. Má křídla motýlí, co oni ztratili, tvůj pohled z povzdálí, krutě je upálí. Měl čistý svědomí a na duši žal, nikomu nepoví, co že si přál, nikdo se nedoví, jak lásku znal, jak miloval. Na stole stojí lampa rozsvícená, plamínek malý tušení nemá, proč život cenný uhasíná, proč umírá. Mám prázdný svědomí a jen křídel pár, už srdce nezlomí, kdo duši si vzal, když křídla upálí, jak mám žít dál...
Najdise.cz
» MarhonSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jarek62, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Noční motýlek pláče křídla spálená je sám, jako kapka v moři slzami chtěl by ten plamen smáčet však lampa na stole, stále hoří.
V srdci bolest, která píchá jak střípky z obrázků, už nevzletí však i pěšky, dá se jít pro lásku.
Možná je jen kapka v moři však nemá sílu změnit to, dokud lampa nedohoří. Snad křídla ty, se jednou zhojí a snad i znovu poletí, vždyť odvahu, může mít i ten, co se bojí.
Otři si slzy, co třpytí se jak kapky rosy a utiš to srdce, co o lásku prosí, bude líp už brzy.
Podívej, plamen už uhasíná už nebude tě lákat. Motýlku noční, usměj se, už nemusíš plakat...