Anděl co skrývá oči,sedí na zápraží...Dívám se na jeho vlasy...na odlesky slunečních paprsků v nich...a tuším... tuším... Opodál hrají neslyšnou melodii,dva javorové lístky v tanci podzima...a Anděl se kývá, kývá s nimi...sedí na zápraží a zvolna dýchá...a tuší... tuší...Pojď... jako by z brány navždy spadl zámek,Pojď... jako by v koutech rozplynul se stín...Pojď... jako by se ten Anděl pousmál a řekl:Nic není nastálo... otevři oči... pojď......je na čase... žít...