letí jak vítr ..letí stále dálzmatený vzduch trochu se bálna místě za běhuzastavil ...stál trochu se přeci jen pookřála strašlivý sen, který se v noci zdáljakoby na moment trochu se pousmálpolamáná ostrá křídla satanajež bodají bolestně do zadstále jen čeká až zazvoní hrananešťastný topící se v pláči již nemůže se dočkatz oblohy padá měsíc k zemia v prašném oparu rozedněníchviličku před rozbřeskem hodinu po setmění..čekázdá se být obtížná otázka víryi když je ve skutečnosti jak pírko lehkázdá se nám být natolik pevnávšak ke konci zjistíme jak je křehká spanilým hlasem promlouvá k deštizdali se dočká někdy, ptá sepoznáme doopravdy co je to štěstía jak jej mám najít, je skutečné?nebo snad na věky všechno je zdá seslzy jak hvězdy padají k zemi tak jako měsíc před rozedněnímneduofá neletí ..stojí a přeci jdea lásku svou s nadějí hledái přesto, že nikdy jí nenajdevíru svou v zapomnění nikdy nedáletí jak vítr ...letí stále dálsotva se rozhlédl ani se nenadálvšechnu svou víru nadobro vzdalštěstí co stojí věčně opodáltak jako duše, kterou již zaprodaljiž neptá se, nečekána dosah byla jsiteď už jen daleká,zlomená víra křehká