Tam v místě kdy jen jednou všezastaví se napořádtam cítím tlakzas marně doufámže se ráno vyrovnátam se svítánímhorší se pakještě v těžší svírání......a moje srdcebolestně hledá zastání.....tak jenom nechámplynout čas jak řekuco k svému moři dotečeden za dnem co utíká tak neomylnězas v kalendáři utečea ten můj sval tísní teď tolik sevřenýdočká se svého spasení.Prostě vím, že to přejde.
Wolfinka
To sevření komnat, kudy život protéká... Ta bolest, rozléhajcí se ke stěnám... Ta přání... až se člověk poleká! Tak cvalem... malý velký dobou hnán...
...a volání, zastav se... jsi zván... ...a nápěv, který odkudsi už znám... ...a ticho... vejde do tvých stěn... ...a mír... je tu nový den...