... - Diskuze a zkušenosti

Překrásnou zelenou stránímladý koník s větrem uhánív mysli zmatek na rtech přáníať je to on sám, kdo jeho kroky pohání…Mladý kočí,jež ho bičem ovládávždy zasadí mu ránu do týlaví, že jeho ruka je teď prvořadá,co neví,že koníkova duše svobodná každou tou ranou umírá…I přes to dál koník poslouchásvištění biče na svém těle…Neviní ničím toho padouchaviní vším jen sebe…Dál přijímá svůj úděl životnídál běhá s větrem o závod…Snad jeho přání bude jednou prvotnía on pozná,že je to svoboda,na co má plné právo…....snad ano...