Že v ohbí řeky stále spíš...jak unavený kormorán...Tak přála bych si k Tobě... víš?Tak přála bych si do Tvých bran...Jen krůčkem lehkým, dlaní svou...tak vlasy Tvoje obejmout!tak nakrestit ti na záda...co nebere se, nedává...Tak přála bych Ti k sobě.. víš?však v ohbí říčky stále spíš...jak unavený kormorán...tak přála bych Ti do svých bran...buď vítán...