Vzpomínání krásné není,na ženu co matkou je a není,na někoho, kdo byl tu snad,na někoho, kdo měl i rád.Vzpomínání krásné je,když nepřepadá melancholie.Na něžné chvilky osobní,na doteky né poslední.Vzpomínky na mysl derou se,jak dětičky drahé perou se,jak krásně se u toho smějí,oni vše na světě smějí.Vzpomínky jsou všelijaké,smutné,děsivé, krásné také.Na sluníčko i mraky,vzpomenu si taky.Vzpomínám a je mi dobře,jak nedobře bylo u moře ;o)Však s láskou s dětmi jedu k řece,no k Berounce naší přece.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)