Naděje - Diskuze a zkušenosti

Ve svitu úplňku měsíce,rozlila se v jejím nitru zář.Čistá a hřejivá,vše láskou objímá.Však on ji neviděl,na očích mlhu má,neomylně přesvědčen,jak důvěrně ji zná.Pokud nepustí své srdce před sebe,nikdy nespatří její pravou tvář.A světlo pohasne a láska povadne,co položila mu k nohám na oltář.Zbude jenom šeď a změt,z očí zmizí ohníčky,utichne smích,smutek usadí se za víčky.Lhostejnost klepe na dveře.Zastav to prosím Tě,probuď se,klíč k svému srdci máš.A když ho otevřeš,svět plný zázraků v něm uhlídáš.Neboj se,není to slabostí,klid v duši se Ti rozhostí.A zažehneš plamen,znovu zas,však nespálí Tě,zahřeje,je v něm totiž naděje.Oživíš její ohníčky,co schovány jsou pod víčky.A duše se spolu propletou,vynoří se vzpomínky,na lásku vnitru zakletou,co tam byla,je a bude navždy.