Když se uzavřou vrátka,ještě cítíš chvění...Vykroč vpřed, nezapomínej,proměňuj...Vodu ve víno...Ještě jsi nedosáhl na dno...a už pláčeš,ještě jsi nenašel soumrak,a zavíráš okenice...Za smutnou tváří,za oknem...pošli své holubice smíchu!Dej jim znovu zazpívat!Roztoč střípky smíchu...Podej dlaně a neusínej...prosím...Nežádá víc než pootočit klíčkem...Nežádá víc než rozehrát symfonii radosti...Naskočit na zdravého koně a rozběhnout se ...jedním, jedinným směrem...a proměnit vodu ve víno...hned teď!(už se směješ??? cítím to... sluníčko zas šplhá po tvých koutcích... prozářilo temná zákoutí tmy... nic nezůstane skryté, vše je vylito... a připraveno k naplnění...)