medulka
Když srdce se potácí a slzy oči stále spouští radost se nějak nevrací a smích ztrácí se v poušti pak potřeba je sluníčka tepla, naděje a taky víry pak potřeba je kapek deště vláha pak do sucha se vpíjí.
Renor
...tak jako sluneční paprsky hřeju do tebe Lásku... jako ze hřmění světelné záblesky naslouchám tomu tajuplnému hlásku... v mé mysli...
...tak jako slova nevyřčená křičím do ticha vět svých pár jako růže, jež se studem začervená když dostane do vínku svého lásky dar...
...tak jako hvězdy na noční obloze třpytím do tebe měsíční svit snad nevyzní to nevýznamně, ba i stroze... já však z nebe tvého, prším do tebe cit mého srdce...