Ze zaprášených krabic s nadpisem " mladá a naivní" vytahuji zapadlé poklady a provětrávám jim křídla:NěkdyNěkdy jen pootevřu rtya čekám na zázrakmožná doufámže do mne vstoupí sníhmožná doufámže se sny naplníStačí jen zaklepatna stěnu klenoucí se do tmyv pádu kamenípak tančit a zpívat posedlostínad světemkterý nestačí hranicemiNěkdy ležím úplně nehybněčekajíc že na mne spadneletící hvězdaSchovala bych jia každý den potajípřála bych si přáníPřála bych si přáníkterá vstoupí a zanechajívěci jasné jak sluncepřála bych si přánípřála bych si přání
Přála bych si přání... ať neodejdeš... a když už půjdeš... ať ve mě zůstává... dotek Lásky... navždy...
Přála bych si přání... věčně běžet po lukách... v koňských hřívách najít svět... zavřít oči... nevidět... a vidět vše!
A vidět tebe... jak zvolna jdeš... na rtech smích a v dlaních kůru... ztracená pírka holubic, nevinnosti... do vlasů jak ti zpívá podvečer... co voní kopretinami a mátou...
a přála bych si... cítit ruce Tvé... navěčnost, horké, něžné... ve studánkách zorniček zavřít den... a pak se toulat hvězdnatou nocí...
LaBelissia
» Wolfinka
Ach děkuji za tak krásnou báseň... již znavena jsem tak že pouze věty z rukávu vysypu a verše jiné dodám snad příště.... tvé básně, které jsem zatím přečetla jsou krásné a nesmírně hluboké.... a mně velmi blízké..... a tvé fotografie v galerii... mňam, mňam.... z tvého profilu jsi mi velmi blízká...... no funkce mozkové se začínají odlogovávat tak dobrou noc