Skrz ty mříže nevidím nic,jen pár paprsků světla...a hladí! Přece hladí tvář!Přece se cosi odkrývá v temnotách...Skrz chladné zdi samoty...skrz zoufalství, strach...odmítáš prostoupit ke světlu...jak komáří larva před úsvitem...Dej Bůh štěstí tomu, kdo ztratil...a dej Bůh naději tomu, kdo nehledá...Ať kořeny nerostou k nebi,nýbrž k podzemním vodám...Ať dlaně najdou k pohlazení tvář!Ať procitnem na zápraží vstupu...ať nenaleznem minulost,ale v přítomnosti žití...navážeme loukou... plnou...svobody motýlů... vůní trav...ať...