Přetvářko v rouše beránčímkolik znám ti občas naznačímPřetvářko volající do nebeproč neukazuji prstem na tebePřetvářko kličkující v nepravděukazuješ jen nejchudší květ v zahraděPřetvářko nesená na bedrech rovnocennýchstavíš si hnízdo z triček propocenýchPřetvářko ty jsi liška podšitápřiložená hlaveň k spánku vybitá
růžička
K přetvářce se stavím zády, srdce mi zahaluje stín. Lásko moje kde jen Tě mám? Proč jen slzy z tváří stále utírám?
Žal mne pohltil a svírá můj stesk , což neslyšíš mé volání?
Jen vlahý větřík , už jen mne hladí po tváří . Mé srdce praská žalem, Proč jen ta láska tolik bolí ? Já žízním prahnu po Tobě a Ty se mi vdálce jen vysmíváš.
Chřadnu den ode dne a marně vyhlížím v dáli Tvé sluneční paprky mé Slunce! Jen Tvé paprsky umí vyléčit můj žal . Napiji se opět z mé číše vína poháru ..
růžička
» Rotan
ze třech stran si špatně vybereš! Že by jen tu nejshudnější prostřední cestičku ? Život umí být stějně samá klička a hlavně hra na jevišti At´nezabloudíš v tom bludišti a najdeš ,ten správný klíč . Né vždy je odpověd´ ten pravý klíč!