Jsi tolik záhadná a přeci obyčejnázdáš se být tajemnáv nicotě věčnácítím tě každý den v jediné láscev životě v nádechu, výdechu v jediné životní sázcetouha tě poznat je v mysli nekonečnástejně jak síla krásy životaumíš být spravedlivá a taky vděčnáMáš černou barvu tmy a pocit tichajakobych usnul v představěže za mě opravdu někdo dýchásnažím se zachytit, tak jako každýsmysl a učel tvé krutostikdyž ale zastavím se s pocitem sebvraždyuvědomím si krutost jen lidské slabosti pocitem strachu nad lidmi vládneštřese se před tebou všechno živéskrz naše srdce ale chápešže ze strachu představy jsou jen lživé