Barvo světla! Rozžehni se!Polož své částice skrz mou krajinu...Sesedáme z koní, helmice na půl otevřené...Kolem jen žár a prach...Chce se žít a přeci! Není kam!Tak prosím, rozžehni se!Už netroufám si zvát Láskou poběhlici,už nemám přání, po policích prázdno...Cukrář zavírá krám a mne si sladké ruce...Je mi z toho zle...Medové bonbonky! Pryč s nimi!To není Poezie co ti trhá duši!To není Láska co tě žene dnem!To není Život co má na rtech!To není Všechno, co jsi kdysi chtěl!To není nic... a přece...obracím se k Tobě a prosím Tě!Světlo! Rozžehni se a dej nám pochopit...