Sedím tu a jen tak hledímvybavím si tvojí tvářdnešní noc zas spánkem probdímprošustruju celý snářpo obloze plují mrakyslunce dávno schovalo svou zářlživě vrážím do myšlenekpálím city jako žhářsedím tu a píšu slovajako bych byl pouhý lhářnevidím a nesnažím sekrásu slepý vidět zastolik strachu v soběvšak všude kolem lásky jastolik překvapení v tobětolik otázek a odpovědí zas a zasnejsem tady přitom cítímnevidím jen slyším hlasjen vítr tiše napoví miže není to jen jeden z násbudu tady do setměníčekat navždy až jeden z váspochopí že není sněníkdyž poznáte že není časjen tak píšu a tady sedímuž zas vidím tvojí tvářz textu tvého znova slyšímlehkost slov, tvůj krásný hlasi když najdu v sobě slovaaž zas zahřeje mě mrázi když budu odhodlaný znovaumlčím je zas a zas...pššššššššššššš