Tou alejí jdu stále dála kráčím a neznaje cíle.Jako by kol vše utichlo a jen já jdu za svím cílem.Ten krok je tak poklidnýa neznaje směr,Jen já to určuji kam mé kroky směřují.Jdu stále dál a dála neznaje cíle.Snad proto že jsem takdlouho v nepoznání byla.Ta alej je jako nekonečná pouta tou se dám ted vést.Nebot má touha určuje můj směr.....
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
už zase ocelová žena
» bojka-new
Markétko, obdivuji vás všechny, co umíte dávat do kupy veršíky. Jak je ot krásně, ale já s tím raději končím, vidíš, jak na tom jsem...