Potulný rytíř jede tryskem černočernou tmounad jeho hlavou se démoni jak k hostině zvouKůň schváceně supí však jiskry od kopyt létajívzpomínky z minulosti se mu za krkem chechtajíPo nemoci od mocné léčitelky jel posílenznenadání byl démony dávnými políbenV trysku jen hledá cestu k únikunechce zlobu a propadat v panikuAž východ slunce mu ukázal myšlenky co zrálydal mu před oči kouzelnici a jeho přísahu králiPotulný rytíř ví kam jeho cesta spějeúsměv na rtu a píseň jak bard si pějePotulný rytíř tryskem jede černočernou tmouza kopyty svého koně nechává zkušenost zlou