Přísliby omluv za svoje činyoltář je daleko, Bůh ještě dáldřív, než ho odsoudí pod tuny hlínymá říci omluvu těm, co lhal.Pod rozbitou lampou ve tmě se krčímod kříže přísliby omluv se vtírajípísmena, slova, pak věty z nich vznikajíon k Němu promlouvá, já k Němu mlčím...P ř í s l i b ydává sobě, hrobu, kytkám, Bohuza chvíli uvěří na víly, jen žádný násilí..Podivný člověk s podivným stínemsedí tu hodiny, rozmlouvá s Nejvyššímslova už neříká, myšlenky neslyšíms nateklou tváří, s nasáklým klínem.Podivný člověk s podivným stínemsedře si z tváře slizký znoj nocistaví se na zadní, zhoupne se v bocíchpředešlý pocity zabíjí vínem...P ř í s l i b ydává sobě, hrobu, kytkám, Bohuza chvíli uvěří na vílyjen žádný násilí...