Vyšel jsi před dům,měsíc v úplňku ještě kradl...Zahodils už klíč od naší Touhy?nevím...Díváš se nahoru k lesům,v dlaních pár popsaných stránek...Spatřil jsi nachvíli, bosou...nahou...Karamelovou, k neudýchání... drahounejdražší...A na konci pěšinky ještě doteky dechů,ještě nepoznané milování čehokoliv...ještě dvojí zahoukání sýčka v korunách lip...a pak se za domem,objevil...a odvedl mi Tebe...odvedl mi sebe...zatáhl za oponu...a na zlatých podkovách hvězd,odcválal v nekonečno nevyřčeného...nepoznaného...
Wolfinka
» Pernicek
Když to nechápeš... Perníčku... nesnaž se to pochopit... protože... nač bys hledal kupku v jehlách sena? Nač bys kolenil přes lameno a nač bys lesil hází do dřeva...
Některé věci jsou nepopsatelné a ty to víš... a já ty slova nehledám, neskládám podle logiky... jen cítím... a je to jen takové čeření hladiny... taková je někdy ženská logika...