Na obloze vidím bílého ptákaodlétá někam daleko za obzorněco ho asi velmi nyní lákánebo nesnese očí snad dozorvznese se do výšky k mrakůmjá tolik ho, tolik ho chápuvidět svět pěkně na dlanico jemu, co může mu zabrániti já se nahoru ale vyšplháma nechám hudbu k tanci hrátněžně celé okolí potom objímámtady vím, teď nemusím se bátucítím jistotu a teplé bezpečía jako ten pták budu v náručíklidu a svobody..............