Trocha mého bývalého třeskutého kontraoptimismu abyste na mě nezapoměli.Amore zrádný,zdá se, tvůj šíp,byl otrávený!Hledám loukukam tělo položím,není pomoci.Na srdce rukupietně si uložím,uzavřu kruh.Zarostu travou,zapadám listím,mimo cest,stranou,v sobě si zjistímlevou a pravou.Jara vůně zvoucí,nevolá mých dnů,Jen štípe v očích a dusí mě dým čpícídohořívajících snů.Podťali mi můj strom,co držel nebe,kořeny a lístkyzůstaly tu z tebe,blesk doznívá v hrom.Bloudím po polích,kudy dál a vůbec nač?Kam ztrácí se cesty?Kdo maluje nevěsty,barvami co smyje pláč?A ztratit je nebolí?Ach Amore,seberu ti šíp,a vrazím ti ho do prdele.Pak uvidíš jak chutná láskaa jestli tě to nesemelesnad cíl vážit budeš líp!