lesní... - Diskuze a zkušenosti

Neumím střílet...nikdy jsem neumělana to nemám dobrý zrakjak říct,že všechny chvíles Teboubylo vše,co jsem chtěla...a jako věřit na zázrak...že vždycky pohladit jsem chtělaa nikdy slovem nezranitže právě tehdy byla jsem tak celáa učila se...pochopit...a kolik toho bylotak neskutečnětak věčněa tak...milo...víšjak nebeský výletjak naše tajná skrýša nic se uvnitř nezměniloi když mi to už nevěříšže neumím ani trochu střílet...pěšinkou,jíž věřímtolikrát byla bolavás nadějí novým dveříma sníh poznat i mrázi nádheru,když uvnitř roztávávěř,stále ve mně kvete růžepřed Tebou nahámá duše vysvlečena z kůženesmělá postáváje svá,je křehkámožná svéhlavá jak dítěa není to s ní lehkýale nezradila by Tě...Dnes slova z bolestikdy nechtěla jsem sejít ze svých cestjak ráda bych ty rány zahojilajak ráda místo Tebehořký nápoj pilajak ráda bych Tvé smutky utopilapod čistou hladinounových dnípromiň,prosím,vše co bolelo mou vinounechci být Tvojí kocovinoujsem pořád stejná...vánek,jenž struny na dálku rozezníúsměv za nocí,i pláč poledníholka,co někdy síly sotva sbírájak blázen věří,slzy poutíráv korálku vidí náhrdelníka v zrnku písku chrámco povídat si chodí ke hvězdámTy víš,že co Tě známuž nejsem samaa Ty sámI kdyby navždy byli jsme už ztichaJeden ve druhémNepřestanem dýchatTak to je...Má Cesto...Do ráje