Tvá melodie pluje...jak slza v něčích očích...Jsi sám, a nemáš sílu...Znát kód! Jen pootočit!Znát touhu co nás svírá,znát tisíc vůní, vzlyků...ta krajina co zbyla...ten smutek u pomníků...Ten smutek u pomníků...to cosi v hloubi, dole...Jak čísi smutné dlaně...jak čísi kruhy v kole...Jak pláč co neutišíš,jak sen co není k žití...Jak motýl v dlani dětí...když zvědavost jej chytí...Tak máváš smutně... chvěješ...jak v louce vlčí máky...a to je vlastně celé...Já... chvěji se s Ním taky...
Rotan
Když slova tvá pro něj jsou jak pro němého zvukovou nahrávkou a tvé oči k němu zářící jak pro slepce světla a stínů směsicí nezbývá než s vlčími máky se chvět nebo bojovat a do zrcadla se podívat smět