Mám nové kamarády,mám nové přátele...nikoho nezvala jsemvšak vstoupili,i když nesměle...To Smutek a Obavypůjčily mému tělu šat,oči pláčí mijá vím,nemám naříkat...jak lehko se to vyslovíjá vím,ta věta silná je...moji přátelé mě přepralia já jdu s vírou do háje...Každý den je jinýjednou smích a veselí,každý den je jinýto tma,když tě zahalívezme ti všechny nadějeKéž bych měla sílua velkou mocvšechno zlo a bolestproměnit na radost...Prosím zas a zaseprosím nebesa,podejte mi své ruceať mé tělo bolestí neklesáAť nepadám zas na dno...pomoz mi Anděliať křídla Tvá mě zvednouo lásku a víru se se mnou podělí...
Zitto
Smutek a Obava tvou křehkou krásu oblékly těžkým kabátem a já knoflík po knoflíku také s mírnou obavou ale beze smutku ten kabát rozpínám a napjatě čekám co spatřím pod ním jde to pomalu mám prsty nervozní knoflíky se brání a dírky svírají ještě několik a je to těžký kabát k zemi padá a co vidím já...?
Ne, nebojte se Pihulka pod ním není nahá i když taky by to nevadilo však ještě spodní prádlo její tělo zahalilo Radost cudně jí kryje ňadra a Nadšení a Vášeň klín její skrývá a srdce osvobozeno tančí a tančí...