naší TULAČCE - Diskuze a zkušenosti

ži.va Kdysi dávno v temném lese
žila byla jedna duše

Nebyla to duše člověčí
nebyla to duše zvířecí
a když podíval ses jí do očí
věděl jsi vše i bez řečí...

Promluvila na tebe
hlasem co nezná nikdo jiný
spousta bolesti a cizí viny
jako déšť co spustí se z nebe
a ty chceš tu bytost obejmout...

Jsi přítelkyně z minulosti
jsi ta, co hrdě pálí mosty
jsi bílým světlem a černou tmou
dvě strany co se nestřetnou

Jsi moje sestra, co vím, že je
tam někde v dáli a přeci poblíž mě
Jsi součást, co ve mě sídlí
jsi ta, co nikde a všude bydlí...
zatím...

Zatím hledá duše toulavá
zatím hojí a líže si rány
ale s hlavou hrdě zvednutou
a s noblesou moudré dámy

pomalu cestičkou si ťapká
sic našlapuje opatrně
za jednou etapou klapka
ona usmívá se nepatrně...
ale já ten úsměv vidím...

Vidím tě i když tu nejsi
vím, že jsi i když tu nejsi
tak Taro, dnes něco přej si
a velký kus dortu dej si

aj za mně... a pak si dáme spolu...aj chlebíčky s krabí pomazánkou a černýma olivama

mám tě ráda sestřičko...posílám a a

ži.va jen mám vyřídit díky od tulačky, lituje, ale nemá teď přístup k internetu, až v pondělí se sem dostane a přečtě si básničky