Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Jeden příběh... - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Jeden příběh...
06.05.2009 - 11:06
ži.va
Jeden příběh...
Když srdce bolía dech se tají,duše se hojí,pomalu, potají,stíny si šeptajíve stěnách kolejí,co na tě padají,když někteří doufají,že nad sebou vyhrají....V otázkách ztracená,dušička zmatená, sražena v kolena,v bolesti bez jména...Ptám se ho tiše,toho, co zkoušky píše,plazí se po břišeze skrýše do chýše...Nejdříve bílé perutě,a čistota labutěslib objímající náruče,pak ohnivé obruče...Ve vzduchu velký otazník,v dáli věčný poustevník,co hraje hry a pokoušía věřit lidem nezkouší...A píše do svého notesu,jak napálil zas jednu komtesu,když dohnal ji k její duše útesu,když odhrnul kousek závěsu,když říkala:"To nesnesu!"Směje se teď jen komtesa,ač její srdce neplesá, zahnána byla do lesaa zahanbena byla její noblesa.Nicméně rozhodla, že nevzdá se,do tváře poustevníka dívá se,doufá, že jednou vyzná sev poustevníkově tajemné oáze...A až přijde čas,řekne mu své díky zasteď říká jí však vnitřní hlasi v souhlasu existuje nesouhlas.
06.05.2009 - 13:38
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hodně dobrý Ajvy!
=====
Hodně dobrý Ajvy!
06.05.2009 - 13:59
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele The Experimentalist, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Komtesa z honosného zámku,
z očekávání vystavěného,
přivodila do života svého
poustevníka sobě vysněného.
Poustevníka prapodivného,
co andělská křídla měl,
a každé smítko, z čela zfoukával,
každého nepřítele z cesty odrážel.
Který, jak zrcadlo zkřivené,
chválu do tváře jí neustále jen pěl,
a nehybně visíc na stěně,
v neměnnosti ji podporoval jen...
Nehleděla na to, že stále přitom všem
prostým poustevníkem zůstával a byl jen...
A nikdy být nechtěl, a nikdy ani nebyl
žádným běloskvoucím andělem...
Život je však věčná změna,
a ostatních lidí je úděl
dávat příležitosti k růstu
a postupovat společně vpřed
jako jeden člověk; děj se co děj.
Poustevník má život prostý,
nehledá nic, nic neztratil.
Oporu nachází v sobě,
a vlastní život je pro něj
zároveň cesta a zároveň cíl.
Komtesy mají zdánlivě vše,
nač kdy si pomyslely jen.
Nemají nouzi v růžových představách
trávit život co noc, co den...
Před problémy utíkat?
Radovánkami a hostinami
bolavé srdce zakrývat?
Místo osvobození
ve stále těsnějších
korzetech a poutech ulpívat?
Na jedné straně vrtkavá "štěstí",
co překlenují propasti bolestí.
Na druhé skrývaná neštěstí,
co svazují na duši, na srdci,
co nepřidají ani na chuti žít,
ani na opravdovém žitém štěstí?
Ten poustevník komtesu má
stále z celého jeho prostého srdce rád.
A udělal by pro ni první poslední,
neb si její náklonnosti váží,
a byl by stále jí dobrý známý rád.
Leč právě proto, že k ní
tolik jeho "láskou" plál,
vrátil do její mysli něco,
co vyřešit by pomoci jí chtěl,
aby zas volná byla jako pták...
To by si ze všeho nejvíc přál.
Leč co zmůže prostý poustevník,
proti právu na vlastní osud?
Proti přirozenému běhu věcí?
Nic. Jako tomu bylo vždy,
jako je tomu dosud.
Povede dál si život svůj,
a bude doufat, že jednou kdesi
u jeho poustevny zahlédne komtesu,
co nahlédla pravých příčin všech věcí...
Co ručkou hebkou "větévku" za větévkou odvrací,
co nožkou ladnou její cestičku "lesem" si klestí,
co odmítá přebývat dál zavřená ve své zlaté kleci,
co užívá si vědomě všeho, co život jí do života přináší...
=====
Komtesa z honosného zámku,
z očekávání vystavěného,
přivodila do života svého
poustevníka sobě vysněného.
Poustevníka prapodivného,
co andělská křídla měl,
a každé smítko, z čela zfoukával,
každého nepřítele z cesty odrážel.
Který, jak zrcadlo zkřivené,
chválu do tváře jí neustále jen pěl,
a nehybně visíc na stěně,
v neměnnosti ji podporoval jen...
Nehleděla na to, že stále přitom všem
prostým poustevníkem zůstával a byl jen...
A nikdy být nechtěl, a nikdy ani nebyl
žádným běloskvoucím andělem...
Život je však věčná změna,
a ostatních lidí je úděl
dávat příležitosti k růstu
a postupovat společně vpřed
jako jeden člověk; děj se co děj.
Poustevník má život prostý,
nehledá nic, nic neztratil.
Oporu nachází v sobě,
a vlastní život je pro něj
zároveň cesta a zároveň cíl.
Komtesy mají zdánlivě vše,
nač kdy si pomyslely jen.
Nemají nouzi v růžových představách
trávit život co noc, co den...
Před problémy utíkat?
Radovánkami a hostinami
bolavé srdce zakrývat?
Místo osvobození
ve stále těsnějších
korzetech a poutech ulpívat?
Na jedné straně vrtkavá "štěstí",
co překlenují propasti bolestí.
Na druhé skrývaná neštěstí,
co svazují na duši, na srdci,
co nepřidají ani na chuti žít,
ani na opravdovém žitém štěstí?
Ten poustevník komtesu má
stále z celého jeho prostého srdce rád.
A udělal by pro ni první poslední,
neb si její náklonnosti váží,
a byl by stále jí dobrý známý rád.
Leč právě proto, že k ní
tolik jeho "láskou" plál,
vrátil do její mysli něco,
co vyřešit by pomoci jí chtěl,
aby zas volná byla jako pták...
To by si ze všeho nejvíc přál.
Leč co zmůže prostý poustevník,
proti právu na vlastní osud?
Proti přirozenému běhu věcí?
Nic. Jako tomu bylo vždy,
jako je tomu dosud.
Povede dál si život svůj,
a bude doufat, že jednou kdesi
u jeho poustevny zahlédne komtesu,
co nahlédla pravých příčin všech věcí...
Co ručkou hebkou "větévku" za větévkou odvrací,
co nožkou ladnou její cestičku "lesem" si klestí,
co odmítá přebývat dál zavřená ve své zlaté kleci,
co užívá si vědomě všeho, co život jí do života přináší...
06.05.2009 - 14:08
| Filtr
Rotan
» The Experimentalist
Takhle si to představuješ,když říkáš,že tu nebudeš
Jsem rád,že tu stále jsi
Moc pěkné
Jsem rád,že tu stále jsi
Moc pěkné
06.05.2009 - 14:10
| Filtr
Ameliee
» The Experimentalist
Drahý Střelče...tohle má takovou sílu...srdce a tak...bez nějaký zbytečný preciznosti...taková upřímnost...děkuju, nádherné
© 2007-2024 Najdise.cz