Jsme jako smítka vesmírná zdá se, co ztratila se v prostoru i čase...To zní mi v uších...Slova co nebyla vyřčena,láska co nebyla spatřena,kniha co nebyla dopsána,jen zčásti a vyvoleným,je tak trochu přečtena...však nikdy nedočkáš se konce...Tam na modré obloze,tam v trávě co šimrá,v té odevzdané polozese pomalu stmívá...Tam rozum přestává tikat,tam srdce začíná svítat,tam volám z plna hrdla, tam roztáhnu polámaná křídla...Neumím mlčet přes lepicí pásku,když našla jsem na louce ....,však přesto jen mlčím a pokorně vzhlížím...do nebe, na Tebe, Nechci nic,jen...Obrátit rub na lícale i chtícsebevícnesvedu nic...Odpusť že ...už mlčím....
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
ach sestřičko, je mi z toho smutno. Posílám a a .
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele baralinka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Jste všichni kouzelníci se slovy,děkuju